Historie

• původní řešení: centralizované

  • v zárodečném ARPANETu
  • existovala centrální autorita, která přidělovala jména (a jejich přiřazení k IP adresám)
  • aktualizace informací probíhala pomocí distribuce tzv. hosts souboru

• s nárůstem velikosti souboru přestala tato možnost vyhovovat

  • problém s velikostí a rychlostí aktualizací
  • bylo potřeba databázi distribuovat (rozložení zátěže i pravomocí)

• počátkém 80. let začíná vznikat DNS

• dodnes existuje soubor /etc/hosts

  • obsahující statické přiřazení jmen k adresám
  • ale spravuje se pouze lokálně (pro jeden uzel)
  • hodí se pro malé/ad-hoc sítě